O prednáške

V rámci vystoupení chci představit dvě perspektivy, z nichž je možné nahlížet na člověka coby živou bytost: jednak perspektivu moderní vědy, resp. moderní biologie, která na život nahlíží jaksi „zdola“ a „zvenku“; jednak perspektivu, kterou ve své knize Fenomén života hájí filosof Hans Jonas – totiž perspektivu, jež na život nahlíží „shora“ a „zevnitř“. V návaznosti na Jonase hodlám ukázat, že fundamentálním předpokladem této perspektivy je dualistická metafyzika. V rámci biologie samotné nicméně tento předpoklad nabourává (neo)darwinistická evoluční teorie. Následně představím námitky, které Jonas vůči biologickému pohledu na život zásadně „zdola“ a „zvenku“ vznáší, jakož i argumenty, jež Jonase vedou k tvrzení, že je to právě darwinismus, který ospravedlňuje vykročení směrem k integrálnímu monismu a k zaujetí perspektivy, která bere v potaz naši vlastní zkušenost s tím, jaké to je „být živý“, v návaznosti na což na život nahlíží „shora“ a „zevnitř“. Závěrem: 1) budu tvrdit, že (zejména v kontextu ekologické krize) je třeba, abychom brali na vědomí obě tyto perspektivy, oba tyto způsoby, jak sobě samým rozumět; 2) ukážu, proč je zaujetí druhé perspektivy klíčové pro způsob, jímž Jonas zakládá svůj princip odpovědnosti člověka za přírodu.