O prednáške
Přednáška nabídne zhodnocení významu uměleckého projevu francouzského malíře Paula Cézanna jako mimolidského, jak jej na začátku třicátých let 20. století pojmenoval vídeňský historik umění Fritz Novotny. Ten upozornil na paradoxní skutečnost Cézannova díla jako existence pohledu bez člověka, neboť Cézannovo dílo divákovi aposteriori nabízí nové vnímání jeho lidskosti, objektivizované do barvy a tvaru. Tím je možné charakter Cézannových obrazů chápat jako odhalení základů lidskosti v její negaci běžného, subjektivního pohledu – lidskost je negována předpokladem nedokonalosti pohledu v okamžiku vidění okolního světa, čímž je otevřena možnost zachytit svět v pohledu na obraz jako nové pochopení běžně viděného světa. Tento předpoklad byl v minulém století zásadní nejen pro pochopení moderního umění, ale rovněž pro filosofii tělesného vnímání, jak jej s ohledem na Novotnyho interpretace zkoumal francouzský fenomenolog Maurice Merleau-Ponty. Přednáška nabídne komparaci uměleckohistorického a filosofického konceptu mimolidskosti s cílem obecnější definice jeho významu pro současné chápání teorie (moderního) obrazu a jeho vnímání.